V souvislosti s působením na lidské zdraví se flavonoidy často zmiňují u vína, jež je obsahuje ve větším množství. Flavonoidy jsou obsaženy též v čokoládě díky jejich přítomnosti v kakau. Proto je víno považováno za výborné pro lidi se srdečně-cévními obtížemi. Flavonoidy regenerují a zpevňují cévy.

Příkladem může být látka rutin, známá z přípravku ascorutin, běžně podávaného v nemocnicích. Tento lék lze koupit bez lékařského předpisu v lékárnách. Existuje také velké množství dalších léků tohoto typu. V závislosti na míře cévních obtíží mohou např. člověka s křečovými cévami již po 2 dnech přestat bolet nohy. Rutin nalezneme také v borůvkách.

Dalším flavonoidem je např. citrín obsažený v blankách dužniny citrusových plodů, především ve vnitřní bílé slupce s nahořklou příchutí pod kůrou plodu.

Velké množství flavonoidů se nalézá též v plodech ostropestřece mariánského nebo aronie, tzv. černého jeřábu. Usušené plody můžeme zakoupit v bylinné lékárně a připravovat si z nich čaj či si sehnat tzv. aroniové víno.

Některé flavonoidy jsou silnými antioxidanty. Mezi nejsilnější patří flavonoidy ostružin, malin, lékořice, aronie, černého rybízu, granátového jablka, červených grapefruitů, oliv a olivového oleje, červeného vína, kakaa, borůvek a rajčat.

Isothiokyanáty jsou buď ostře páchnoucí látky (hořčičná silice) nebo nepáchnoucí které zase ostře chutnají. Vznikají nejvíce v čínském zelí, urychlují odbourávání hormonů estrogenů a snižují riziko rakoviny. Z určitého typu glukosinolátů štěpením vznikají thiooxazolidony, které u lidí způsobují zvětšení štítné žlázy.

HCA (Hydroxycinamové kyseliny) jsou jedny z nejsilnějších antioxidantů. Antioxidant je látka, jejíž molekuly omezují aktivitu kyslíkových radikálů – snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů.

Tím omezují proces oxidace v organismu nebo směsích, kde se vyskytují. Z tohoto důvodu se jako konzervanty přidávají do potravin, které by byly jinak oxidací nadměrně poškozovány (např. rostlinné oleje – viz žluknutí). Konzumovány působí v jistém smyslu pozitivně na zdraví organismu. Ovšem přemíra antioxidantů může spíše škodit, přirozené oxidační procesy tlumit a naopak i oxidanty pomáhají zdraví. Další antioxidanty se vyskytují (nejčastěji ve formě enzymů) v organismu, kde působí podobně, v potravě jsou však bezvýznamné (buďto rychle zanikají, nebo nepřežijí trávící proces).

Antioxidanty lze dělit na přirozené (v přírodě nebo dané potravině se přirozeně vyskytující, byť normálně třeba v menších koncentracích) a syntetické (ve smyslu uměle vytvořené a bez patřičného relevantního výskytu v přírodě). Obvykle panuje snaha upřednostňovat první skupinu, byť dosavadní výzkumy ukazují na neškodnost používaných umělých antioxidantů.

Z hlediska konzumenta lze hodnotit přítomnost antioxidantů v potravinách spíše kladně, jednak prodlužují jejich trvanlivost, jednak jejich užívání může mít příznivé účinky na jeho zdraví, neboť snižuje pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob a některých typů rakoviny. Antioxidanty ovšem chrání i rakovinné buňky a to i více, takže mohou i škodit. Proto u lidí s rakovinou by se jejich konzumace neměla doporučovat.

Izoflavony patří do skupiny fytoestrogenů bohatě se vyskytujících například v květech červeného jetele nebo v plodech sóji. Izoflavony jsou strukturálně podobné ženským pohlavním hormonům estrogenům. Proto se s výhodou používají k alternativní a přitom bezpečné léčbě tzv. klimakterického syndromu.

Klimakterium, tedy přechod, není nemoc, je to období v životě ženy, které představuje přechod z reprodukční fáze života do období reprodukčního klidu. Mluvíme o estrogenním deficitu (nedostatku hladiny pohlavních hormonů v krvi), který je příčinou většiny potíží a zdravotních komplikací klimakteria. Zhruba třetina ženské populace se nachází v postmenopauze a typické potíže má 80 % všech žen (návaly horka, pocení, bušení srdce, únava, poruchy spánku a další). Zhruba polovina z nich se obrací na lékaře se žádostí o léčbu.

V Asii a Latinské Americe se však tyto projevy postupujícího věku objevují méně. Bylo zjištěno, že je to způsobeno i skladbou potravy, která je bohatá právě na izoflavony.

Vysoký obsah vlákniny ve stravě má významnou roli v předcházení chronických chorob jako je diabetes mellitus, kardiovaskulární choroby a některé typy karcinomů. Potravní vlákninu tvoří zbytky buněčných stěn rostlin, které jsou odolné vůči trávení, např. celulóza, hemicelulóza, lignin a polysacharidy pektinového typu.

Mnohaletý výzkum potvrdil ochrannou roli vlákniny potravy. Byla vyzkoušena úloha různých složek vlákniny potravy ve snaze pochopit mechanismus působení. Vláknina potravy ve vodě nerozpustná váže toxiny, zvyšuje objem stolice a snižuje potíže typu zácpy a nemocí trávicí trubice. Chemické složky nerozpustné vlákniny jsou tvořeny celulózou, ligninem a mnoha hemicelulózami z primárních a sekundárních buněk z rostlinných stěn. Celulóza je v buněčných stěnách chemicky vázaná na hemicelulózy a lignin. Tyto dva polymery mají významný vliv na strukturní pevnost a rezistentnost vůči enzymům a kyselinám. Proto se nerozpustná vláknina pomocí bakterií v tlustém střevu (tračníku) špatně fermentuje. Rozpustná vláknina, jako je pektin, beta-glukany a některé hemicelulózy, se nachází v primárních buněčných stěnách a v prostoru mezi přiléhajícími buněčnými stěnami.

Rozpustná vláknina zvyšuje viskozitu gastrointestinální kapaliny, což zpomaluje trávení škrobu a transport glukózy. Je intenzivně fermentována bakteriemi v tlustém střevě. Rozpustná vláknina doplňuje výživu pro tračníkové bakterie, které produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem a mnoho dalších fysiologicky aktivních molekul.

Monoterpeny jsou látky strukturně odvozené od izoprenu. Jsou to přírodní produkty charakteristické vůně uplatňující se v regulaci růstu, reprodukčním cyklu, obranných mechanismech a přenosu signálů různých organismů. Syntetizovat je dokáží jen rostliny, bakterie a některé druhy hmyzu. Do vyšších organismů se dostávají potravním řetězcem.

Lidmi jsou monoterpeny využívány v potravinářství, kosmetice a farmacii pro své aroma, a také pro svou toxicitu jako insekticidy a herbicidy. Díky protinádorovým a antibakteriálním účinkům jsou řazeny mezi bioaktivní sloučeniny.

K nejznámnějším patří alfa a beta-pinen obsažené v pryskyřici jehličnanů. Bohatými zdroji monoterpenů jsou byliny, koření, víno, esenciální oleje a olivový olej.
Komerčně se využívá olej kajeputu střídavolistého (Melaleuca alternifolia) vyznačující se fungicidními a antibakteriálními účinky.

Eukalyptový olej, se používá jako vonná látka. Nadměrné použití 1,8-cineolu může mít neurotický efekt (např. může vyvolat epileptický záchvat).

Využití jako ochucovadlo a farmakologická složka má mentol (proti nachlazení, uvolňování dýchacích cest, k tlumení kašle, proti nadýmání).

Působení proti vzniku nebo k omezení rozvoje rakoviny:

– inhibice nádorového bujení omezením syntézy ubichinonu a přeměnou lathosterolu na cholesterol
– inhibice biosyntézy nebo urychlení degradaci enzymu mevalonátového mechanismu
– zvyšování aktivity enzymů v játrech sloužících k detoxikaci organismu
– zvyšování hladiny růstového faktoru TGF-beta1, který inhibuje růst buněk rakoviny prsu, a zvyšování hladiny receptoru M6P/IGF (receptor růstového faktoru podobného inzulinu)
– stimulace zániku buněk (apoptóza), když je DNA poškozená
– inhibice post-translační isoprenylace proteinů
– aktivace genu specifického pro nádorové buňky (transient receptor potential melastatin 8 – TRPM8) – vliv na dělení a apooptózu nádorových buněk.

Tzv. „blokující monoterpeny“ působí během počáteční fáze karcinogenese a zabraňují interakci karcinomu s DNA (limonen, perillyl-alkohol,karvon, mentol, sobrerol).

Potlačující monoterpeny zabraňují dělení nádorových buněk (geraniol, limonen, perillyl-alkohol).

Pouze několik monoterpenů je pro člověka velmi toxických, řada z nich však způsobuje kožní vyrážky (kožní alergeny). Vysokou toxicitou se vyznačuje hepatotoxin pulegon obsažený v mátě (vyvolání potratů), dále thujon (obsažený v zakázaném absintu, vyvolává halucinace nebo hyperaktivitu) a kafr (toxický pro nenarozený plod, který nemá enzymy k jeho degradaci).

Bílkoviny v lidské výživě jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí enzymů a hormonů, zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie.Nejmenší stavební složkou bílkovin jsou aminokyseliny. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné, podle jejich množství a skladby určujeme jejich kvalitu.

Aminokyseliny dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Aminokyseliny, které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z mléka (mléčné výrobky), syrovátky a vajec. Dále sem řadí maso vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další.

Neplnohodnotné bílkoviny jsou zastoupeny v luštěninách, obilovinách, zelenině a bramborách. Semiesenciální jsou důležité pro růst a neesenciální si tělo dokáže samo vyrobit z esenciálních.

Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného (maso, mléko, vejce) a rostlinného (luštěniny, obiloviny, brambory, těstoviny a sója). „Poměr živočišných a rostlinných bílkovin by měl být optimálně 1 : 2, pro děti a fyzicky velmi aktivní jedince je pak doporučovaný poměr 1:1“

Sacharido – proteinové koncentráty typu Gainer slouží k dosažení správné tělesné váhy jak u všech sportovců, tak u běžné populace. Díky svým vyváženým nutričním hodnotám lze jimi dočasně nahradit jedno jídlo denně. Sportovcům slouží díky zvýšení energetického zisku k vyšším výkonům a získání síly, která je nezbytná pro nárůst svalové hmoty. Doplňují glykogenové zásoby ve svalech, které pak podporují vyšší výkonnost a výdrž zatěžovaného organismu.

Gainer je v těle důležitý pro

Dostatečný energetický příjem pro zvýšení objemu svalové tkáně.
Efektivní zvýšení zásob svalového glykogenu.
Omezení tvorby tukové tkáně.
Tvorbu poškozených membrán svalových buněk.
Budování síly.
Zlepšenou regeneraci organismu po těžkém tréninku.
Ochranu svalové hmoty před poškozením v důsledku fyzické zátěže.

Gainer – jaké má složení

Gainer je tvořen sacharidy, bílkovinami (13-30%) a tuky, doplněný minerály, vitamíny a speciálními doplňky pro lepší metabolické využití těchto základních živin, zvýšený přísun energie a lepší psychickou odolnost. Sacharidová složka je ve formě jednoduchých cukrů (glukózy a fruktózy) a polysacharidů (maltodextrinu), které pozvolna uvolňují glukózové jednotky a příznivě ovlivňují uvolňování anabolického hormonu inzulínu. Bílkovinná složka je tvořena směsí nejkvalitnějších zdrojů lehce stravitelných proteinů, které obsahují vysoké množství všech nejdůležitějších (nepostradatelných) esenciálních aminokyselin. Tukové složky jsou v minimálním množství a to pouze ve formě esenciálních (nepostradatelných) polynenasycených mastných kyselin, které příznivě působí na regeneraci poškozených membrán svalových buněk a nezpůsobují nežádoucí přírůstky tukové tkáně.

Gainer – jak se používá
Sacharido-proteinové koncentráty se používají v objemovém tréninku při zvyšování tělesné váhy, svalové hmoty a síly. Výběr a množství přizpůsobíme v závislosti na tělesné váze a požadovaným přírůstkům aktivní svalové hmoty. Po ukončení tréninku jsou vhodné pro doplnění glykogenových zásob a tím snížení únavy. Speciální kombinace potravních doplňků přípravkům přináší zlepšení metabolických funkcí organismu a urychlení regenerace.

Příklad užití

Ihned po ukončení tréninku (výkonu) pokud byl náročný , co do objemu i intenzity (minimálně 90 minut celkové zátěže nebo víc) – v tom případě připravujte s použitím vody a nepřidávejte nic jiného!

S odstupem minimálně 2 hodin od ukončení silově zaměřeného tréninku nebo výkonu.

Jako součást vysokoenergetické snídaně jste-li sportovci zaměření spíše na silovou vytrvalost a vytrvalost.

Jako tzv. druhou večeři (asi 60 – 120 minut před spaním) v případě, že fyzická zátěž byla v ten den mimořádná především co do jejího trvání (minimálně 2 hodiny).

Jako přesnídavku či odpolední svačinu pro sportem značně zatíženou mládež

Gainer – formy

koktejl v prášku (různé příchutě)

Gainer – dělění do kategorií dle obsahu bílkovin

Gainer s obsahem do 20% proteinů
Gainer s obsahem nad 20% proteinů
Speciální gainery

Aminokyseliny jsou karboxylové kyseliny, na kterých je přítomna aminová skupina NH2. Jsou základním stavebním kamenem proteinů a peptidů. Ty vznikají jejich spojováním pomocí peptidických vazeb do různě dlouhých řetězců. Jejich využití je jednak jako stavební jednotka pro jiné molekuly, ale jednotlivé aminokyseliny fungují jako prekurzory pro jiné látky. Samy o sobě se kolikrát podílejí přímo na metabolických pochodech.

AMINOKYSELINY jsou v těle důležité jako:

– jednotky pro stavbu bílkovin a peptidů
– katalyzátory biochemických reakcí
– výchozí látky pro výrobu jiných aminokyselin, hormonů, přenašečů apod.
– vzácně jako zdroj energie (tento systém není příliš výhodný a metabolity mohou být škodlivé)
– nárůst svalové hmoty
– rychlejší zotavení organismu po fyzické zátěži
– srdeční činnost
– lepší viskozitu krve

AMINOKYSELINY – jaké známe?

Základních aminokyselin v lidském organismu je 20 (někdy je uvedeno 21).Můžeme je rozdělit podle toho, jestli se nacházejí v proteinech nebo ne. Jiné dělení je na tzv. esenciální a neesenciální. Esenciální jsou takové, které si lidské tělo nedokáže samo připravit (je to z toho důvodu, že obsahují řetězce nebo skupiny, se kterými nedokáže lidské tělo pracovat). Proto jsme plně odkázáni na jejich příjem v potravě či aminokyselinových preparátech. Naproti tomu spotřebu neesenciálních aminokyselin dokáže tělo do jisté míry pokrýt výrobou z jiných sloučenin. Mimo těchto základních se vyskytuje ještě několik dalších méně obvyklých aminokyselin. Ty jsou většinou esenciální.

Aminokyseliny esenciální

Jsou valin, leucin, isoleucin, lysin, methionin, threonin, phenylalanin a tryptofan. K tomu jsou ještě pro děti esenciální histidin a arginin. Druhý jmenovaný je jedna z nejdůležitějších aminokyselin ( zejména pro sportovce). Je důležitý pro svalový růst (tím, že ovlivňuje růstové hormony) a chrání svaly před rozpadem (podobně jako lysin a leucin). Tryptofan je výchozí látkou pro přenašeč serotonin, který uklidňuje, navozuje příjemné pocity a používá se k léčbě nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. Threonin působí proti ukládání tuku v játrech. Dále jsou důležité nejen pro svaly, nýbrž i pro tvorbu pojiv (kostí, vazů a chrupavek), některých mozkových přenašečů atd. Pokud se zmíníme o BCAA jsou to tzv. rozvětvené aminokyseliny (valin, leucin a isoleucin). Ty se podílejí především na ochraně svalové hmoty před rozpadem.BCAA aminokyseliny jsou kombinace právě těchto tří esenciálních aminokyselin: BCAA

Aminokyseliny neesenciální

Jsou ty zbylé. Není sice třeba jejich příjem tak pozorně hlídat, to ovšem neznamená, že jsou postradatelné. To platí zejména pro glutamin, cystein a glycin. Tyto 3 aminokyseliny spolu tvoří tripeptid glutathion, což je jeden z nejúčinnějších antioxidantů v těle. Chrání před účinky jedů, tabáku a alkoholu. Glycin je navíc součástí krevního barviva hemoglobinu. Phenylalanin je prekurzorem pro tyrosin. Ten má podobné účinky jako tryptofan (psychická kondice) a navíc je základem pro hormony štítné žlázy (ty hospodaří s energií a podílejí se na mentálním vývoji dítěte).

Aminokyseliny méně obvyklé

Jsou například ornithin a citrulin (důležité pro vývoj svalových vláken a hlavně je nejdůležitější součásti odbourávacího cyklu močoviny).

Taurine – Taurin je druhá nejčastěji se vyskytující aminokyselina ve svalové tkáni. Vzniká metabolismem cysteinu a methioninu. Patří mezi stimulační látky, které podporují činnost nervové soustavy a tím zlepšuje fyzickou i psychickou výkonnost. Spolupracuje také při tvorbě žluči a vstřebávání tuků. Jako potravinový doplněk pro sportovce se prodává ve formě kapslí.

Aminokyseliny ve stravě

Aminokyseliny jako takové ve stravě prakticky nenajdeme. Najdeme je pouze jako součást bílkovin. Proto nám z živočišných zdrojů poslouží především maso (hlavně libové). Výhodou je, že živočišné zdroje obsahují vyšší podíl esenciálních aminokyselin. Na druhou stranu je třeba dávat pozor na nadměrný příjem tuků a cholesterolu. Co se týče rostlinných zdrojů, zde tyto problémy odpadají. Navíc dostáváme vlákninu a další blahodárné látky. Problém ale vězí v tom, že mimo sóju prakticky nikde nenajdeme plnohodnotné zastoupení všech základních aminokyselin. Přesné vyvážení aminokyselin je možno hlídat a doplňovat pomocí aminokyselinových přípravků. Navíc je efekt mnohem rychlejší, jelikož bílkovina musí projít před totálním rozštěpením mnoha složitými štěpnými procesy. Preparátu existuje několik. Asi nejznámější jsou pod označením AMINO. Nejedná se o směs aminokyselin, nýbrž o směs oligopeptidů. Potom lze zakoupit i směsi buď všech anebo různých kombinací aminokyselin, nebo dokonce aminokyseliny samotné (takto specializované směsi slouží ale většinou jako léčebné prostředky).

Stimulanty mají širokou škálu různých účinků způsobených zvýšenou aktivitou centrálního i periferního nervového systému. Typickými účinky, které se mohou lišit v závislosti na konkrétní látce, jsou zvýšená ostražitost, vědomí, bdělost, výdrž, produktivita a motivace, zvýšené nabuzení, pohyblivost, tepová frekvence a krevní tlak, snížená potřeba jídla a spánku. Mnoho stimulantů dokáže také zlepšit náladu a odstranit úzkost, nebo dokonce vyvolat pocity euforie. Je však třeba poznamenat, že mnoho těchto látek dokáže úzkost naopak vyvolat, i tehdy, pokud ji paradoxně současně omezují.

Účinky

Stimulanty mají širokou škálu různých účinků způsobených zvýšenou aktivitou centrálního i periferního nervového systému. Typickými účinky, které se mohou lišit v závislosti na konkrétní látce, jsou zvýšená ostražitost, vědomí, bdělost, výdrž, produktivita a motivace, zvýšené nabuzení, pohyblivost, tepová frekvence a krevní tlak, snížená potřeba jídla a spánku. Mnoho stimulancií dokáže také zlepšit náladu a odstranit úzkost, nebo dokonce vyvolat pocity euforie. Je však třeba poznamenat, že mnoho těchto látek dokáže úzkost naopak vyvolat, i tehdy, pokud ji paradoxně současně omezují.

Účinky stimulantů se projevují prostřednictvím různých farmakologických mechanismů, mezi nejdůležitější patří podpora aktivity norepinefrinu (noradrenalinu) a/nebo dopaminu (např. pomocí inhibice nebo obrácení přenosu monoaminů).

Stimulanty se používají pro léčbu v mnoha indikacích, například:

– k potlačení únavy a letargie během dne při práci nebo jiných aktivitách
– k odstranění ospalosti a udržení bdělosti, například při léčbě narkolepsie
– ke snížení chuti a redukci tělesné hmotnosti, k léčbě obezity
– ke zlepšení koncentrace v práci a ve škole, zvláště při poruchách jako ADHD
– někdy také při léčbě klinické deprese

Kreatin slouží jako makroergická sloučenina, zásobující velmi rychlou energií především svalovou tkáň, kde je potřeba v krátké době vynaložit poměrně velké množství ATP. Kreatin se v klidovém období fosforyluje účinkem ATP na kreatinfosfát, který se ukládá, a když je nárazově potřeba hodně ATP, je možné pomocí kreatinfosfátu zpětně vyrábět ATP fosforylací ADP za současné spotřeby kreatinfosfátu na kreatin. Tělo průměrného člověka obsahuje asi 120 gramů kreatinu / kreatinfosfátu; z toho asi 95 % ve svalové tkáni. Nový kreatin vzniká tempem asi 2 g/den.

Potravní doplněk
Vzhledem k procesům, které kreatin v těle člověka ovlivňuje, začal brzy kreatin poutat pozornost sportovní medicíny a brzy byl vyroben i v čisté podobě. Tak začíná historie kreatinmonohydrátu jako doplňku stravy, a to nejen ve sportovní výživě. Potravní doplňky mohou nabývat práškové i tekuté formy, nabízí se i kreatinové tablety, a dokonce žvýkačky. Užívání kreatinu je naprosto legální a nepodléhá speciální kontrole. Přesto není zejména dětem a mladistvým s problémy se srdcem doporučován z principu předběžné opatrnosti. Mimo jiné totiž byly zaznamenány případy, kdy potravní doplněk obsahoval jiné účinné látky, než byly uvedeny na obalu.

Terapeutické využití
Kreatinmonohydrát (hydratovaný kreatin) se používá při škále různých nervosvalových zranění za účelem urychlení rehabilitace. Může se jednat o uskřípnutí nervů, dočasná ochrnutí apod., které vyžadují součinnost s odborným terapeutem, trénování (procvičování) postižené tkáně a jejichž náprava většinou trvá od 1 do 9 měsíců.

Lékařské využití
Použití kreatinu pro léčebné účely (svalové, neurologické a kombinované choroby, artritida, infarktové stavy) bylo a stále ještě je zkoumáno. Některé studie ukazují, že kreatin by mohl zpomalovat nástup některých neurodegenerativních chorob. Výsledek experimentu byl připisován schopnosti kreatinu zvýšit dostupnost energie pro buňky, anebo blokaci chemické cesty, jež by vedla k úmrtí degenerovaných buněk. Jiná studie zjistila, že podávání kreatinu mírně zvyšuje fyzickou sílu u lidí postižených neurodegenerativními chorobami. Kreatin tak někdy užívají lidé trpící deficiencí GMAT, amyotrofickou laterální sklerózou, nemocí myasthenia gravis, svalovou dystrofií, Huntingtonovou chorobou, Parkinsonovou chorobou či McArdleovou nemocí.

Sportovní využití
Užívání kreatinových doplňků zvyšuje svalovou koncentraci kreatinu. Kreatin do jisté míry zvyšuje svalovou sílu, zejména při anaerobním (krátkodobém) sportovním výkonu. Dále zvyšuje svalovou hmotu, ale pouze tím, že zvyšuje zadržování vody ve svalstvu. Nová studie o vlivu kreatin monohydrátu, syrovátkových proteinů a maltodextrinu na růst svalové hmoty přepisuje dosud zažité dávkování. Došlo se ke zjištění, že stačí mnohem menší denní příjem kreatin monohydrátu než bylo dosud uváděno.

Při sportu je užíváno více přípravků obsahujících kreatin a to těchto:

kreatin monohydrát (čistý kreatin bez jakéhokoliv přídavku)
kre-alkalyn (kreatin monohydrát s přidávanou jedlou sodou – soda bikarbona)
kreatin ethyl ester (kreatin vyráběný reakcí s ethanolem)

Obecně se dají přípravky kloubní výživy označit jako ty, které vyživují a chrání klouby a pomáhají udržovat vaziva a klouby v dobrém stavu. Dobře známý je kolagen. Kolagen je součástí chrupavky, tvoří až jejich 40 %. Kolagen je nejdůležitější bílkovina lidského těla. Kromě toho, že je obsažena v pojivu a vazivu, pomáhá oddalovat stárnutí pokožky a současně ji zpevňuje, vyhlazuje vrásky nebo pomáhá zlepšovat pevnost vlasů a kloubů.

Další součástí chrupavky je i chondroitin sulfát, což je polysacharid. Je doporučován jako doplněk léčby při osteoartróze, což je degenerativní zánětlivé onemocnění kostních kloubu. Chondroitin sulfát rovněž pomáhá u osob s oslabenou chrupavkou, které pravidelně cvičí. Jeho důležitou vlastností je schopnost vázat vodu a tím zabezpečuje elastické a mechanické vlastnosti chrupavky. Při dlouhodobém užívání, alespoň 2 měsíce má příznivé účinky při bolesti a zánětu u artrózy kloubů. Po vysazení účinek určitou dobu přetrvá.

Glukosamin sulfát, další z častých komponent přípravků kloubní výživy je molekula obsahující glukózu, která je ve vysokých koncentracích obsažena v kloubech a vazivu, kde ji náš organismus potřebuje k vytváření molekul nutných k opravám a udržování chrupavky. Glukosamin sulfát pomáhá zmírňovat bolest, ztuhlost a otoky kloubů a dalších kloubů zasažených artrózou, event. dalšími nemocemi. Opět, stejně, jako u chondroitin sulfátu je doporučován u osteoartrózy.

Dále se můžeme setkat se složkou MSM, často v kombinaci s názvem Lignisul. MSM znamená methylsulfonylmethan, odborně správně dimethylsulfon. Je to organická sloučenina síry. U této látky se uvádějí pozitivní účinky protizánětlivé u osteoartrózy nebo revmatoidní artritidy. Pomáhá tlumit bolestivost a otoky kloubů. Lignisul je patentově chráněný název pro čistou formu dimethylsulfátu, pojmenovanou podle přírodní látky ligninu izolovaného z lýka borovic.

Lipotropní spalovače

Do této kategorie spadají látky, díky kterým tělo primárně využije energii z tuků. Nejznámějším a jedním z nejstarších lipotropních spalovačů je L-karnitin. Právě na karnitin můžete v poslední době slyšet hodně rozdílných názorů. Podle některých studiích byl jeho účinek popřen, ale na druhou stranu se najde spousta lidí, kteří si ho nemůžou vynachválit.

Stimulační spalovače

Základem této skupiny spalovačů jsou látky jako kofein, guarana, synephrine. Stimulační spalovače oceníte zejména v období, kdy máte v důsledku diety nedostatek energie pro trénink nebo aerobní aktivity, protože Vás „nabudí“ a spálíte díky tomu další energii a tedy i tuk. Pokud nemáte zrovna peníze na koupi spalovačů, věřte, že docela dobrou práci odvede i silná káva, díky jejímu obsahu kofeinu. Není to sice stejně kvalitní efekt jako u spalovače, ale lepší, než nic.

Spalovače s termogenním účinkem

Podstatou těchto látek je to, že vytvoří pro tělo stress, na který organismus reaguje tvorbou tepelné energie. Tělo k tvorbě energie musí využít energii a k tomu dobře poslouží i energie z tuků. Zvýšená teplota navíc podporuje zrychlení metabolismu, protože při vyšší teplotě probíhají metabolické reakce rychleji. Tato kategorie spalovačů tedy dokáže „pálit“ tuk i bez fyzické aktivity, ale ve spojení s pohybem je tento účinek samozřejmě daleko vyšší. Látky, které mají termogenní účinek jsou synephrine, HCA, extrakt ze zeleného čaje, guggulsterony a řada dalších.