Tartrazin je syntetické žluté azobarvivo, používané jako přídatná látka do ovocných drtí, likérů, obarvených šumivých nápojů, instantních pudingů, polévek, zmrzlin, bonbónů, žvýkaček, marcipánu, marmelády, želé, hořčice, jogurtů a dalších výrobků společně s glycerinem a produktech z citrónu a medu. Může být také v povlaku lékových tablet. Společně s brilantní modří (E 133) a zelení S (E 142) se také používá k vytvoření různých odstínů zelené např. v konzervovaném hrášku.

Zdá se, že tartrazin způsobuje nejvíce alergických reakcí ze všech azobarviv, zvlášť mezi astmatiky a lidmi s nesnášenlivostí aspirinu, dále pak může způsobovat migrénu, rozmazané vidění, svědění, sennou rýmu nebo skvrny na kůži, dětskou hyperaktivitu.

V bezpečnostním listu není látka vedena jako nebezpečná či karcinogenní, orální toxicita u myší činila 12,75 g/kg. Od 20. července 2010 musejí být potraviny obsahující tartrazin označeny varováním, že barviva obsažená v potravině mohou nepříznivě ovlivnit činnost a pozornost dětí.

Chinolinová žluť je žluté potravinářské barvivo.

Chinolinová žluť se používá jako nazelenale žluté potravinářské barvivo. Jako potravinářská přídatná látka se označuje kódem E104. Studie objednaná britskou Food Standards Agency zjistila, že směs potravinářských barviv a konzervantů zvyšuje míru hyperaktivity a deficitu inteligence u dětí, není však jasné, která složka by mohla být za tyto účinky odpovědná. Chinolinová žluť je jedním z barviv, které Hyperactive Children’s Support Group doporučuje vyloučit z výživy dětí.

EFSA v září 2009 rozhodla snížit přijatelný denní příjem (ADI) chinolinové žluti z 10 mg/kg na 0,5 mg/kg.

U chinolinové žluti byly hlášeny případy genotoxicity, dermatitidy, kopřivky a rhinitidy. Barvivo může také zvyšovat příjem hliníku nad tolerovatelný týdenní příjem (TWI) 1 mg/kg.

Žluť SY je syntetické oranžové barvivo, které se používá k dobarvování nápojů a mléčných výrobků. Jako potravinářská přídatná látka se označuje kódem E 110.

Při použití jako přídatná látka v potravinách může vyvolat alergii. Může mít vliv také na hyperaktivitu dětí a problémy s astmatem.

Karmín (též karmazín nebo košenila) je přírodní červené barvivo vyráběné z vysušených těl hmyzu červce nopálového. Původem pochází z amerického kontinentu, odkud pochází rostliny druhu opuncie, na kterých hmyz rodu Dactylopius žije a jejichž samička obsahuje tohoto barviva přibližně 10 % sušiny. Po usušení se červci uvaří a barvivo se vysráží síranem hlinitoamonným. Jako barvivo se používá např. v potravinách a kosmetice. Vzhledem k poměrně vysoké ceně je často nahrazováno jinými barvivy.

Barvivo patří mezi potravinová aditiva – označení E120. Protože se jedná o barvivo živočišného původu, vegani jej ve své stravě odmítají.

U citlivějších osob může způsobovat alergické reakce.

Některé zdroje uvádějí, že karmín může u dětí vyvolat hyperaktivitu, vědecké studie spojující potravinářská barviva a hyperaktivitu ovšem vliv karmínu na hyperaktivitu nezkoumaly a karmín většinou se vznikem hyperaktivity spojován není. S hyperaktivitou jsou spojovány syntetické, chemicky nepříbuzné látky indigový karmín (E132), Košenilová červeň A (E124) a karmoisin (E122).

Přítomnost v potravinářských výrobcích

Marťánci Gummi s BoneActivem, příchuť jahoda (Walmark, a.s.)
Marťánci Gummi s echinaceou, příchuť jahoda (Walmark, a.s.)
Campari
Activia Malina & Grapefruit (Danone, a.s.)
Dobrá Máma – jogurtový koktejl (Danone, a.s.)
Acidofilní mléko (Mlékárna Kunín, a.s.)
Míša jahodový (Tipafrost, a.s.)
Mléčná rýže jahoda (Molkerei Alois Müller GmbH & Co. KG)
Florian Yoghurt drink (OLMA a. s.)
Sezonní Pribináček – malina (Pribina, spol. s. r. o.)
Pribináček – Jahoda (Pribina Přibyslav)
Juice Blast – Mentos (Perfetti van Melle Czech republic, s.r.o.)
Bon Pari ovocné řezy (Nestlé Česko s.r.o)
PiM’s Čokopiškoty – malinové (Opavia – LU, a.s.)
Lentilky Fruity (Nestlé Česko s.r.o)
Šunkový závitek s křenem (Delimax a.s.)
Hermelínový salát (Globus ČR)
Lentilky (Nestlé Česko s.r.o)
Skittles (Wrigley, s.r.o.)
Red Orange Hello (Linea Nivnice, a.s.)
Jahodový jogurt Zvolenský (SENOBLE Central Europe, s.r.o)
Jahodový jogurt Yoplait (Yoplait Czech, a.s.)
Bruselská paštika s brusinkami (Pâté du Chef – Alimpex-Maso s.r.o.)
Pekelníkovy tousty (PT servis konzervárna s. r. o.)
Kuřecí párky (Agropol Food, s.r.o. )
Dobrá máma – rozmixované jahody (Danone, a.s.)
Pařížský salát (Alima a.s.)
Smetanový jogurt Jahůdka (Mlékárna Kunín, a.s.)
jogurty ehrmann vanilka s brusinkou a vanilka s červeným pomerančem
Staropramen Cool Grep
Orangina Rouge
Ferda veselé čočky – Komprimát s ovocnými příchutěmi (MOCCA, s.r.o. Liberec)
Lipo – komprimát s ovocnou příchutí (Nestlé Česko s.r.o.)
JOJO marshmallow (Nestlé Česko s.r.o.)
žvýkačky Pedro (The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o.)
San Benedetto Gusto Sanguilnella 1,5 l: Červený pomeranč
Bobík MilkDrink jahoda
Zálesák KLASIK pikantní se zeleninou (KROMILK a.s.)
Energy drink BERRIES – AH Basic (Albert Heijn B.V.)
Energy drink TROPICAL – AH Basic (Albert Heijn B.V.)
Jogurtový nápoj – malina (Pilos)
Jogurtový nápoj – jahoda (Pilos)
snacks salami (LIDL – Circuss)

Jako aditivum do potravin se používá jako stabilizátor, má označení E1201. Polyvinylpolypyrrolidon (PVPP) se označuje jako E1202. Používá se také ve vinařském průmyslu pro čeření bílého vína. Některé zdroje udávají, že PVP a jeho deriváty jsou plně syntetické látky vyráběné z minerálních zdrojů a proto by neměly být problém ani pro vegany.

Dosud však není vyřešen problém odstraňování této látky z těla. Po jejím požití existuje podezření, že stopy této látky setrvávají ve střevních uzlinách po dobu několik měsíců až let. Tyto látky v těle mohou způsobit poškození plic či ledvin, zvýšenou citlivost pokožky, dermatitidu. Studie na krysách dokazují zvýšené riziko vzniku nádorů.

Azorubin je syntetické červené barvivo patřící do skupiny azobarviv.

U azorubinu se neprokázaly mutagenní nebo karcinogenní vlastnosti. Přijatelný denní příjem (ADI) 0-4 mg/kg byl stanoven v roce 1983 organizací WHO.

Neexistuje žádný důkaz na podporu tvrzení, že potravinářské barvivo způsobuje nesnášenlivost potravin a ADHD u dětí. Je možné, že některá potravinářská barviva mohou působit jako spouštěč u těch, kteří k tomu mají genetické predispozice, ale důkaz je slabý.

Erythrosin je třešňově červené syntetické fluoronové potravinářské barvivo.

Erythrosin se používá jako potravinářské barvivo, v inkoustech do tiskáren, jako biologické barvivo, k odhalování zubního plaku a jako radioopakní médium. Často se používá ve sladkostech a potravinách pro děti, například v různých cukrovinkách, mražených krémech, materiálech ke zdobení dortů apod. Barví se s ním také pistáciové ořechy. Přestože se používá ve většině států světa, ve Spojených státech je používán jen zřídka, vzhledem ke známým rizikům.

Množství studií dokázalo vliv na neurologické a reprodukční změny na testovaných zvířatech (myších).

Vzhledem k tomu, že se jedná o azobarvivo, mohou nastat alergické reakce u lidí citlivých na salyciláty. Může být také vyvoláno astma, jelikož se jedná o uvolňovače histaminu. U dětí je vyvolána hyperaktivita v kombinaci s benzoany.

Dlouhodobější studie na krysách dokázaly, že při zvýšené dávce má barvivo negativní na schopnost reprodukce. Nastal dřívější výskyt nádoru lymfatického systému a byly pozorovány změny jejich chování.

U citlivých jedinců může způsobit vyrážku, nevolnost, svědění, snížení krevního tlaku apod. Látka nevhodná pro děti. Látka způsobující alergie. Látka škodící zdraví.

mavě modré barvivo, používá se k barvení cukrářských a mléčných výrobků.

Při orálním podání není zjištěn žádný nežádoucí účinek. Může však způsobit vyšší krevní tlak, nevolnost, zvracení, vyrážky a další alergické reakce.

Syntetické modré, ve vodě rozpustné barvivo se někdy používá v kombinaci s dalšími barvivy(E 102). Užití do nápojů, pekařských a cukrářských výrobků, kandovaného ovoce, koření a uzenin, make-upech, deodorantech, zubních pastách a kosmetických výrobcích. Vyrábí se syntézou z uhelného dehtu.

Ve velkých dávkách může zapřícinit dětskou hyperaktivitu a existuje podezření, že jde o lehký karcinogen. Může způsobit astma, kopřivku či jiné alergické reakce.

Zeleň S může způsobit alergické reakce a je jedním z barviv, které se doporučuje odstranit z jídelníčku u dětí.

Vyrábí se synteticky z naftalenového uhelného dehtu.

Látka zvyšuje ochranný sluneční faktor.

Využívá se jako přísada do vitaminových doplňků ve formě tobolek. Dále funguje v potravinách jako zahušťovadlo. Používá se také v kosmetice.

Je zde podezření na nežádoucí účinky na reprodukci a negativní ovlivnění vnitřních orgánů.

Synteticky vyráběný pigment černé barvy často používaný ve sladkostech. Najdeme jej i v snacích, pečivu nebo sirupech. Je u něj podezření z hyperaktivity dětí.

Vyrábí se synteticky z uhelného dehtu.

Vyrábí se synteticky z uhelného dehtu. Na etiketách výrobků najdete označení jako sodná sůl. E155 je zdraví škodlivá přísada, která může vyvolávat alergické reakce a zhoršovat stav astmatu. U dětí může vyvolávat hyperaktivitu. Ve Spojených Státech je používání této látky zakázáno. V potravinářství se E155 používá k dobarvování pekárenských výrobků, například bábovek.

Používá se k barvení sýrů.

Lidé trpící astmatem, rýmou nebo kopřivkou mají po konzumaci podobných azobarviv sklony ke zhoršování jejich obtíží.

Používá se jako konzervant v potravinářství, protože zabraňuje růstu plísní, kvasinek i některých kultur baktérií, které se mohou vyskytovat v sýrech, šťávách, marmeládách, džemech, víně či sušeném ovoci. Tradičně se přidává do nápojů, kečupů, majonéz, margarínů, sýrů a dalších mléčných výrobků, pekařských polotovarů a cukrovinek, masných výrobků, salátových zálivek a dresingů a nakládané zeleniny. Často se však používají jako aditiva spíše její soli (E 201, E 202, E 203 – sorbany) a to proto, že kyselina sorbová je špatně rozpustná ve vodě.

Kyselina sorbová v lidském těle snadno metabolizuje a považuje se za nejméně škodlivé konzervační aditivum, neboť během pokusů na zvířatech nebyl prokázán žádný negativní účinek této látky na organismy. Totéž platí i pro její soli – sorbany. V dávkách 5 % v potravě dokonce kyselina sorbová způsobovala zrychlený růst a prodloužení doby života krysích samců. To se vysvětlovalo především zvýšeným přísunem kalorií, neboť kyselina sorbová dodává tělu energii a aktivně posiluje tělo před infekcemi.

Kyselina sorbová a její soli se rovněž používají jako konzervační látky v kosmetice a farmacii. Díky tomu byly testovány účinky těchto látek na pokožku a ukázalo se, že v koncentraci okolo 1 % způsobují podráždění sliznic, u citlivých lidí vyvolávají kopřivku. V potravinách se tyto látky objevují nejčastěji v koncentraci mezi 0,1 %-0,3 %.

V roce 1998 našla ČZPI kyselinu sorbovou i v salátech (vlašský, pařížský, a další), v jemném pečivu a chlebech a to i přesto, že její použití je v těchto výrobcích zakázáno. Mimoto se kyselina sorbová nesmí do salátů přidávat, neboť by mohla maskovat přítomnost bakterií, které způsobují otravy jídla. V České republice je použití kyseliny sorbové povoleno jen pro vybrané druhy potravin. Stejně tak je tomu v USA, kde je kyselina sorbová označována jako GRAS látka (Generally recognized as safe, tj. bezpečná látka nepodléhající regulaci).

Získává se z bobulí horských jeřábů nebo častěji synteticky chemickou cestou z různých sloučenin – např. z acetaldehydu, nebo z petroleje.

Sorban draselný je draselná sůl kyseliny sorbové v podobě bílého krystalického prášku. Užívá se jako konzervant, zabraňující šíření plísní a kvasinek v potravinách. Dobře se rozpouští ve vodě.

Ojediněle se může vyskytnout podráždění kůže či očí, alergické reakce, poruchy chování, astma.

Pro potravinářské účely se vyrábí syntetickou cestou, přidáním hydroxidu draselného do kyseliny sorbové. Většinou se získává z ropných derivátů.

Sorban vápenatý je další ze skupiny sorbanů, kteří se používají jako konzervanty a zabraňují šíření plísní, bakterií a hub v potravinách. Látka se špatně rozpouští ve vodě a tucích.

Používá se jako konzervant do nápojů, jablečného moštu, zázvorového piva, vína, oliv ve slaném nálevu, čokoládových sirupů, pečiva, mandarinkového pyré, tvarohových koláčů, salátů, lékořice, kečupů, margarínů, uměle slazených želé a balených sýrů. Využívá se také ve výrobě obalů na margaríny, másla a sýry. Používá se v kosmetice při výrobě mastí.

Obecně je látka považována za bezpečnou, avšak může způsobit malému procentu lidí alergické reakce (kopřivku, podráždění pokožky, astma).

Heptylparaben je konzervant zabraňující mikrobiologickému kvašení, působí proti kvasinkám a plísním. Řadíme jej do skupiny látek zvaných parabeny.

Heptylparaben se používá do sladových nápojů, neperlivých nealkoholických nápojů, ovocných nápojů. Používá se při povrchové úpravě sušených masných produktů, cereálních či bramborových lupínků, ořechů s polevou. Látka se dále používá do pečiva, uměle slazených marmelád, ovocných náplní, mléčných výrobků, balených ryb, masa, drůbeže, olejů, mražených mléčných výrobků. Tato látka se hojně používá dále při výrobě kosmetiky a ve výrobcích používaných pro osobní hygienu.

U mužů může konzumace vysoké dávky parabenu způsobovat pokles počtu spermií a u žen může způsobit rakovinu prsu. U parabenů obecně je již známa řada potencionálních nežádoucích účinků: poruchy endokrinního systému, kontaktní dermatitida, alergické reakce.

Kyselina benzoová je nejjednodušší aromatická jednosytná karboxylová kyselina. Za normálních podmínek jde o bezbarvou až bílou krystalickou látku. Jedná se o slabou kyselinu. Využívá se jako konzervační prostředek, léčivo proti kožním infekcím a je velice důležitým prekurzorem v organické syntéze.

V přírodě se vyskytuje jak volně tak i ve sloučeninách, hlavně v pryskyřici benzoe a v esterech (balzámech).

Kyselina benzoová se průmyslově vyrábí oxidací toluenu kyslíkem za katalýzy kobaltu.

Další způsob výroby spočívá v dekarboxylaci kyseliny ftalové.

Kyselina benzoová (E210) a její soli (sodná E211, draselná E212 a vápenatá E213) se používají jako konzervační prostředky. Přidávají se do nápojů, ovocných výrobků, hořčice, chemicky vykynutého těsta a koření s pH pod 4,5.

Používá se v kombinaci s kyselinou salicylovou při léčbě kožních infekcí a může se využívat také proti akné.

Kyselina benzoová se v těle odbourává na kyselinu hippurovou, která je koncovou sloučeninou metabolismu některých xenobiotik a je vylučována močí z těla. Lidské tělo vyloučí denně přibližně 0,44 g/l kyseliny hippurové, avšak pokud je organismus vystaven toluenu nebo benzoové kyselině, může tato hodnota být vyšší. WHO (Světová zdravotnická organizace) stanovila maximální tolerovatelný příjem na 5 mg/kg hmotnosti těla na den.

Nežádoucí účinky kyseliny benzoové při nadměrném užívání na tělo mohou vyvolat kopřivku, astma, rinitidu nebo anafylaktický šok.

Benzoan vápenatý je účinnou látkou proti bakteriím a plísním. Látka není efektivní proti houbám a v prostředí s pH vyšším než 5. V přírodě se benzoáty vyskytují velmi často například v brusinkách, skořici, švestkách, ve zralém hřebíčku a jablkách.

Používá se především v koncentrovaném ananasovém džusu, dále ve žvýkačkách, zmrzlině, margarínech.

U jedinců s chronickou kopřivkou či chronickou rýmou by se měli vyvarovat konzumaci nejen benzoanu vápenatého, ale i kyseliny benzoové a jejich dalších solí. U citlivých lidí může po požití nadměrného množství látky dojít k mírnému podráždění kůže, zhoršení pozornosti, vzniku hyperaktivity, alergické reakci jako je astma, červené oči, kopřivka, vyrážka.

Konzervant. Používá se jako přídavná látka do džusů, nápojů, sýrů, mouky, jablečného moštu, sladkostí, uměle slazených džemů a marmelád, pekařských výrobků, zmrzlin. Dále se využívá v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.

U látky nebyly zjištěny negativní účinky, avšak u citlivých jedinců při vysoké dávce může způsobit otoky, svědění, astma nebo kopřivku.

Konzervant. Používá se jako přídavná látka do džusů, nápojů, sýrů, mouky, jablečného moštu, sladkostí, uměle slazených džemů a marmelád, pekařských výrobků, zmrzlin. Dále se využívá v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.

Tato látka může způsobit při nadměrné konzumaci kopřivku, kožní vyrážku, kožní záněty, svědění, otoky a astma.

Používá se jako přídavná látka do džusů, nápojů, sýrů, mouky, jablečného moštu, sladkostí, uměle slazených džemů a marmelád, pekařských výrobků, zmrzlin. Dále se využívá v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.

Tato látka může způsobit při nadměrné konzumaci kopřivku, kožní vyrážku, kožní záněty, svědění, otoky a astma. Pokud je podána v 1000krát větším množství než je přijatelná denní dávka, může látka způsobovat poruchy pozornosti, otoky, svědění, astma, kopřivku, kožní záněty.

Používá se jako antioxidant, konzervant a prostředek proti hnědnutí, do vína, želé, sušeného ovoce, džusů, kukuřičného sirupu, pečiva, octa, nealkoholických ovocných nápojů, výrobků z brambor, polévek a koření. Využívá se také jako bělící přísada do želatiny a k bělení, lecitinu, chmele, ořechů, hub, řepného cukru a lepidla.

Mezi potenciální nežádoucí účinky způsobené siřičitany patří bolest hlavy, bolest břicha, problémy astmatického typu a nevolnost.

Konzervant. Používá se při výrobě vína, piva, nealkoholických nápojů. Nalezneme jej v sušeném ovoci, ve výrobcích z brambor, džemech, marmeládách, mražených jablkách.

U citlivých jedinců může způsobit astmatický záchvat, bolesti hlavy, bolesti žaludku, průjem, nevolnost, kožní vyrážku. Látka je nebezpečná pro lidi, kteří mají problémy s ledvinami a játry.

Hydrogensiřičitan sodný v kontaktu s chlorovým bělidlem (přípravky, obsahující chlornan sodný) uvolňuje nebezpečné výpary (kombinace chloru, oxidu siřičitého a dalších kyselých a dráždivých sloučenin), nebezpečné zejména pro astmatiky, ale jedovaté i pro ostatní. Tyto výpary se uvolňují v neočekávaně velkém množství.

Mezi nežádoucí účinky, které tato látka způsobuje jsou nevolnost, bolesti hlavy, bolesti žaludku, astmatické problémy.

Konzervant, používá se ve výrobě piva, vína, v sušeném ovoci, marmeládách, nealkoholických nápojích, džemech, v bramborových výrobcích, omáčkách, mouce, želé, pečivu, mražených jablkách nebo také při bělení ořechů. V kosmetice se vyskytuje jako přídavek v barvách na vlasy, deodorantech, odstraňovačích skvrn.

Podobně jako všechny siřičitany, může způsobit nevolnost, průjem, astmatický záchvat, bolesti hlavy, bolesti žaludku, sennou rýmu, atopický ekzém, chronickou kopřivku.

Používá se hlavně jako antioxidant a k chemické sterilaci. Je chemicky velmi podobný disiřičitanu sodnému, se kterým jej lze v některých případech vzájemně zaměňovat. Obecně se preferuje spíše disiřičitan draselný, protože nezvyšuje obsah sodíku ve výživě.

Víno
Disiřičitan draselný je běžným aditivem do vín a moštů, kde uvolňuje oxid siřičitý SO2 („síření“). Chrání proti růstu divokých mikroorganismů a působí jako účinný antioxidant, čímž chrání barvu, chuť a vůni vína.

Látka je v malém množství považována za bezpečnou, avšak existují důkazy o vzniklých příznacích anafylaxe, astmatu nebo o příznacích poruch chování, nevolnosti, bolestí hlavy.

Používá se ke konzervaci masa či jiných potravin, ale jelikož jde o prudký jed, který je zároveň v podezření, že jde i ve velmi malých dávkách o látku způsobující rakovinu, bývá jeho doposud časté používání v potravinách považováno ze zdravotního hlediska za velmi nevhodné.

Dusitan sodný (E250) se používá jako konzervant v masných výrobcích (především uzeninách), kde má zajistit delší trvanlivost a stálost barvy. Spolu s ním nebo místo něj se k tomuto účelu používá ještě dusitan draselný (také pravděpodobně rakovinotvorný), dusičnan sodný a dusičnan draselný. Dusičnany se během pochodů v těle na dusitany přeměňují.

Při konzumaci vyššího objemu dusitanů může dojít k problémům jakou jsou např. bolesti hlavy, bolesti břicha, závratě, pokles krevního tlaku. Když dusitany zreagují s krevním hemoglobinem může vzniknout cyanóza (modré až modrobílé zbarvené kůže, sliznic a vývoj methemoglobinémie, která vyvolá sníženou schopnost přenášení kyslíku v krvi.

Jedná se o látku (velmi účinný antioxidant), která byla dlouho dobu tlačen výrobci potravin k jeho schválení. V látce jsou obsaženy ropné deriváty butanu. Používá se buď samostatně nebo v kombinaci s látkami BHT a BHA. Látka se velmi dobře slučuje s kyslíkem a získává ve vzduchu hnědou barvu. Využívá se jako konzervant proti některým bakteriím a plísním. Zabraňuje taktéž žluknutí tuků.

Je používána pro tuky, klobásy, margaríny, hamburgery, rostlinné oleje, brambůrky, cereální výrobky aj.

Po požití 1 g této látky může dojít k nevolnosti, zvracení, zvuky v uších, dušení, deliriu. Při styku s pokožkou může vyvolat alergickou reakci. Může dále zvyšovat účinnost karcinogenů a je také spojován s rakovinou močového měchýře.

BHA má široké využití jako antioxidant, konzervační prostředek, stabilizátor v mnoha výrobcích, například v margarínech, majonéze, nápojích, sladkostech, pečivu, želatinových dortech, polévkových základech, produktech z brambor, kandovaném ovoci, droždí, sádle, tuku, snídaňových cereálií a jiných. Nepoužívá se ve výrobcích pro děti. BHA může také nalézt i v kosmetických výrobcích.

BHA může mít příznivý (proti rakovinotvorný) vliv na funkci jater a ledvin. U citlivých osob může vyvolat kopřivku a jiné reakce, zejména přímým stykem s pokožkou prostřednictvím kosmetických přípravků.

Používá se ve žvýkačkovém základu, jako přísada do olejů, výrobků z brambor, rýže, živočišných tuků. BHT lze naleznout také v kosmetických výrobcích.

U citlivých jedinců může vyvolat alergickou reakci (ekzémy, kopřivku, aj.).

Uplatňuje se jako konzervant například v majonézách, sýrových pomazánkách, různých druzích dresinků nebo margarínech, kde zároveň zabraňuje procesu žluknutí. Pro zachování barvy se využívá v konzervované a sterilizované zelenině a v perlivých nealkoholických nápojích pro zachování chuti. Díky své vlastnosti vázat měďnaté a železnaté ionty, zabraňuje jejich reakcím s jinými látkami, které by jinak způsobovaly ztrátu textury, barvy nebo žluknutí, má látka své významné postavení v potravinářství.

V menším množství je látka s největší pravděpodobností bezpečná. Látka je považována za alergen. Při větších dávkách může způsobit svalové křeče, poškození ledvin (krev v moči) nebo střevní potíže. V lidském těle může vázat ionty kovů, a pokud je v těle málo důležitých kovů (železo, měď nebo zinek), může přítomnost této látky způsobit jejich nedostatek.

Difosforečnany působí jako látky upravující kyselost, stabilizátory, emulgátory, kypřící látky a tavicí soli. Můžeme je nalézt v masných a pekařských výrobcích, uzeninách, tavených sýrech nebo práškových směsích pro výrobu čokoládových nápojů.

Difosforečnany jsou považovány za bezpečné látky v menších dávkách. Jejich vysoké dávky však mohou v těle způsobit nerovnováhu a zapříčinit nedostatek vápníku v těle.

Antioxidant a redukční činidlo. Látka u pokusných zvířat způsobovala řadu poruch a potíží, které zahrnovaly demineralizaci (odvápnění) kostí, poruchy krevního obrazu (snížení množství červených krvinek), akumulaci cínu ve slezině, záněty a poškození vnitřních orgánů, snížení aktivity enzymů a poškození vývoje plodu.

Využívá se jako ochucovadlo, používané zejména v nápojích obsahující oxid uhličitý a antioxidant. Vyskytuje se dále v konzervovaném chřestu, fazolích a rajčatových šťávách. Při výrobě plechovek se používá malé množství chloridu cínatého.

Může způsobit odvápnění kostí, hromadění cínu ve slezině, poruchy krevního obrazu a poškození vnitřních orgánů.

Používá se jako zpevňující látka v nakládané zelenině, konzervovaných masných výrobcích. Upravuje pH a zamezuje přítomným kovům urychlovat nežádoucí reakce, které mohou vést ke snížení kvality produktů.

Hliník je mírně toxický a při požití ústy nebo injekční stříkačkou může ovlivňovat reprodukci. Zvýšený příjem hliníku do lidského organismu může vést až ke vzniku Alzheimerovy choroby.

Používá se jako leštící látka, přísada do žvýkaček, potahová látka povrchu sýrů. Je obsažen také v některých kosmetický přípravcích.

Zatím nebyly prokázány žádné negativní účinky.

Aspartam je jedno z nejznámějších umělých náhradních sladidel. Je asi 200krát sladší než sacharóza, bez chuťově výrazných vedlejších pachutí. Na trhu se objevuje pod různými obchodními značkami (nejznámější je asi NutraSweet, dále pak Canderel, Equal, Fansweet, Irbis). Jeho dopady na zdraví jsou předmětem sporů a spekulací. Na potravinách bývá označován jako Aspartame, APM nebo E951.

Podle tvrzení v knize Doba jedová od Anny Strunecké (známé jako odpůrkyně přídatných látek v potravinách) byl Aspartam původně vyvinut jako bojová neurotoxická látka. Měl ovlivňovat myšlení nepřítele na bojišti a v zázemí měl být roznášen kontaminovanou vodou a dlouho trval spor, zda aspartam schválit jako potravinářské sladidlo. Tyto skutečnosti však nelze ověřit z odborných zdrojů a vyskytují se na konspirativních webových stránkách.

Používá se jako náhražka cukru k běžnému slazení, k výrobě čajů, sypkých nápojů, žvýkaček, pudinků, některých jogurtů, některých dezertů, snídaňových cereálií, majonézy, hořčice, mražených krémů, nakládané zeleniny a ovoce, doplňků, vitamínů aj. Většinou se nepoužívá v pokrmech, které je potřeba tepelně upravovat.

Osoby citlivé na tuto látku by se měli její konzumaci vyhýbat, jelikož látku může způsobit bolesti hlavy, závratě, poruchy chování u dětí, vyrážku. Potravinám obsahujícím tuto látku, by se měly vyvarovat těhotné a kojící ženy.

Cyklamáty se používá jako umělé sladidlo, které je až 40x sladší než běžný cukr, ale nemá žádný energetický obsah nebo hořkou chuť na rozdíl od sacharinu. Při působení tepla, kyselin a zásad je vysoce stabilní. Dobře rozpustné ve vodě.

lidském těle se cyklamáty přeměňují na cyklohexylamin, který může způsobit zánět močového měchýře. Sama o sobě cyklamáty nezpůsobují vznik rakoviny, ale zvyšují účinky ostatních karcinogenů. Dokazuje to zjištění, že při používání směsi cyklamátů se sacharinem, vyvolalo vyšší výskyt rakoviny močového měchýře.

Dříve byl sacharin podezříván, že způsobuje rakovinu močového měchýře, toto podezření se podařilo rozptýlit pokusy na primátech. Různé mýty, panující o sacharinu, pak popisuje Robert Ancuceanu, RPh, PhD ve studii pod názvem „Saccharin – urban myths and scientific data“ V 70. a 80. letech bylo publikováno několik studií naznačujících, že sacharin by mohl vyvolávat u potkanů karcinom močového měchýře. Pozdější studie však prokázaly, že se jedná o mechanismus specifický pro potkany, který se u lidí neuplatňuje. Spojitost mezi sacharinem a karcinomem močového měchýře nepotvrdily ani epidemiologické studie. Obecně lze říci, že sacharin patří díky své dlouhé historii používání k nejvíce zkoumaným nízkokalorickým sladidlům a jeho užití lze označit za bezpečné.

Vyrábí se methylací dipeptidu aspartamu. Neotam je chemicky podobný aspartamu, ale v trávicím traktu člověka je odlišně štěpen. Během metabolismu nedochází k produkci fenylalaninu, jelikož je účinně blokován dimethyl skupinou. Neotam je tedy bezpečný pro jedince, kteří trpí fenylketonurií. Při testování bezpečnosti neotamu FDA přezkoumala informace z více než 113 studií prováděných na zvířatech i z hlediska účinků na člověka. Studie byly navrženy tak, aby identifikovaly možné toxické, rakovinotvorné, reprodukční a neurologické účinky. Na základě těchto vyhodnocení FDA dospěla k závěru, že neotam je látka bezpečná pro konzumaci.